Dne 19. května 2026 proběhl webinář SPU v praxi podpůrných profesí – jak rozpoznat potíže a co dělat při doučování vedený Mgr. Simonou Pekárkovou, Ph.D., CPsychol. a Mgr. et Mgr. Martinou Švandovou, Ph.D. z Pedagogicko psychologické poradny STEP Kladno.
Cílem webináře bylo seznámit jeho účastníky s tématem specifických poruch učení a představení praktických tipů a doporučení, jak s dětmi s SPU efektivně pracovat
Jak poznat, že dítě nemá jen „horší období“?
Některé děti potřebují na čtení, psaní nebo počítání více času než jejich vrstevníci. Někdy jde jen o přechodné obtíže, může se ovšem také jednat o prvními příznaky specifické poruchy učení (SPU). Jak poznat rozdíl a kdy zbystřit?
Jak rozpoznat, že se může jednat o SPU?
Občasné chyby, pomalejší tempo ještě nejsou důvodem k obavám. Důležité je sledovat dlouhodobý vývoj dítěte. Dítěti se může dařit v ostatních předmětech, ale v jedné konkrétní oblasti (např. v počtech) se dlouhodobě projevují problémy.
Specifické poruchy učení bývají někdy dlouho skryté. Děti dokážou své obtíže často efektivně kompenzovat různými strategiemi, a okolí si tak problému všimne až ve vyšších ročnících, kdy se začnou zvyšovat také nároky na výkon žáků. Kompenzační strategie navíc pro děti velmi často představují silnou mentální zátěž.
Níže naleznete shrnutí informací o jednotlivých SPU a praktické tipy pro doučování dětí, které se s problémy spojenými s SPU potýkají.
DYSLEXIE
Dyslexie je specifická porucha učení, která negativně ovlivňuje primárně čtení a psaní. Důležité je, že se dyslexie nekomplikuje pouze výuku jazyka, ale zasahuje i do jiných předmětů, ve kterých je třeba porozumět textu a pracovat s ním (např. při řešení slovních úloh v matematice).
Mezi časté projevy patří:
- problémy se čtením a psaním – pomalé a nepřesné čtení textu, které dítěti může způsobovat stres a vyčerpání,
- potíže s porozuměním textu – dítě má problém text správně přečíst a porozumět jeho významu,
- záměna vizuálně podobných písmen – obtíže se zrakovým rozlišením některých písmen (např, b/d či m/n)
- potíže s plánováním a organizováním úkolů
- potíže s abstraktním a pojmovým porozuměním systémům – např. hodiny, pády, vyjmenovaná slova.
DYSGRAFIE
Dysgrafie je specifická porucha učení, která zahrnuje potíže s písemným projevem, čitelností a úpravou písma.
Mezi projevy patří:
- nejasný a nepravidelný rukopis,
- velmi pomalé psaní,
- míchání velkých a malých písmen,
- neobvyklá velikost písma či problém s udržením pravidelné velikosti písma.
DYSKALKULIE
Dyskalkulie je specifická porucha učení, která ovlivňuje porozumění číslům a matematickým operacím a postupům.
Mezi časté projevy patří:
- problém porozumět množství a počtu,
- obtíže při sčítání a odčítání přes desítku – často se objevuje přepočítávání po jedné (např. 8 + 5 – dítě nedokáže rozložit číslici 5 na 2 a 3. Sčítání tak probíhá odpočítáváním po jedné),
- potíže se zapamatováním matematických faktů a postupů – i přes opakované procvičování,
- záměny číslic a matematických symbolů – typické u tzv. lexické dyskalkulie. Děti si často pletou znaménka či vizuálně podobné číslice (např. 6 a 9),
- problémy při řešení slovních úloh,
DYSORTOGRAFIE
Dysortografie je specifická porucha učení, která zahrnuje potíže s pravopisem. Typické je časté opakování pravopisných chyb navzdory znalosti pravidel.
Dysortografie se velmi často objevuje v kombinaci s dalšími potížemi (např. s dyslexií a dysgrafií, oslabeným sluchovým či zrakovým vnímáním, oslabeným vnímáním rytmu či vyšší únavou).
Mezi projevy patří:
- specifické chyby v pravopisu:
- krátké a dlouhé samohlásky,
- měkčení: dy-ty-ny/ di-ti-ni,
- rozlišování sykavek,
- záměny znělých a neznělých souhlásek,
- vynechávání/přidávání písmen a slabik,
- nedodržování hranic slov,
- opakování chyb – dítě má problém pravopisná pravidla aplikovat navzdory jejich znalosti,
DYSPRAXIE
Dyspraxie je specifická porucha učení vyznačující se poruchami koordinace a motorických funkcí. Dyspraxie se často objevuje v kombinaci s poruchou pozornosti.
Mezi projevy patří:
- potíže při činnostech, které vyžadují pohyb a koordinaci (včetně psaní, kreslení, oblékání, zavazování apod.),
- neobratnost,
- potíže s plánováním a simultánní činností.
Nejde o lenost ani nízkou inteligenci
Jedním z častých mýtů je představa, že dítě s SPU je líné nebo méně inteligentní. Ve skutečnosti ovšem specifické poruchy učení nesouvisí s intelektem. Naopak, děti s SPU mají často průměrnou až nadprůměrnou inteligenci. Potíže se týkají pouze konkrétní oblasti, zatímco v jiných předmětech mohou děti dosahovat výborných výsledků.
Co se může zdát jako lenost či nepozornost je často pouze důsledkem vyčerpání z nadměrné mentální zátěže, kterou s sebou nesou kompenzační strategie a nutnost vynaložit více energie na procesy, které ostatní zvládají bez větších potíží.
Jak pracovat s dítětem s SPU?
Při doučování dítěte se specifickou poruchou učení je vhodné kombinovat jasnou strukturu, multisenzorialitu (zapojení více smyslů) a efektivní práci s chybou.
Důležité je jasně stanovit cíl aktivity a postup rozdělit na kratší dílčí kroky. Vhodné je také využívat vizuální a názorné pomůcky, pravidelně střídat činnosti a do doučování také zahrnout plánované pauzy.
V praxi se může v závislosti na aktivitě jednat například o následující úpravy:
- snížit množství textu (či rozčlenit text do menších částí),
- přečíst zadání a průběžně ověřovat, že mu dítě správně porozumělo,
- preferovat ústní formulaci před písemnou
- nechat dítě, aby text vlastními slovy shrnulo,
- pracovat se záložkami, okénky či s barevným zvýrazněním textu,
- dát dítěti dostatek času.
Co dělat, když dítěti něco nejde?
U dítěte se se specifickou poruchou učení je nejdříve důležité snížit stres a nejistotu a až následně zvyšovat náročnost zadávaných úkolů. Vždy je proto vhodné zjistit zda dítě:
- Rozumí zadání?
- Udrží pozornost?
- Je problém v jazyce?
- Je problém v dovednostech?
- Je problém v emocích?
