• Nalezené chyby neopravujte, dejte dětem šanci najít je samy na základě vaší nápovědy(např. označením pravopisného jevu, ve kterém se chyba vyskytuje).
• Chyby nalezené při této vlastní kontrole nechte dítě opravit jinou barvou.
• Chyby, které dítě nenajde ani při opakované vlastní kontrole, opravte vy.
• Pokuste se s dítětem najít důvod, proč chybu udělalo.
• Nalezené chyby neházejte všechny do jednoho pytle, naopak – rozlišujte mezi nimi. Kategorizace chyb je důležitou součástí vašeho společného úsilí. Dobře nastavené hodnocení výrazně ovlivňuje motivaci dítěte do další práce i míru v jaké se z chyb poučí.
• Mezi chybami rozlište zvlášť drobné chyby (aby celkový počet chyb nebyl demotivující), zvlášť „chytré“ chyby (tj. takové, kde dítě přemýšlelo, ale dopustilo se chyby v úvaze) a zvlášť chyby v jevech, kde se dítě trefovalo, aniž by si dalo práci se zdůvodněním.
• Chytré chyby pochvalte.
• Se slovy nebo větami, ve kterých se chyba opakuje, nadále pracujte. Můžete s těmito slovy tvořit nové věty nebo souvislý text, hledat k nim protiklady, rýmy, znázorňovat je kresbou nebo pohybem – cokoli vás nebo dítě napadne.
Mohlo by Vás také zajímat:
Chyba jako komunikační handicap
Sociokulturní znevýhodnění a možné následky
Romský etnolekt češtiny a jak s ním pracovat
Doporučení při doučování českého jazyka
Praktické tipy a příklady cvičení (ČJ)
Text byl převzat z publikace Člověka v tísni Dobrovolníkův průvodce doučováním v rodinách.
