Proces poznávání začíná motivací – chci vědět, co nevím a chci prožít radost z objevu. Zásadní je sbírání konkrétních zkušeností: děti nejprve řeší konkrétní úlohy s předměty, obrázky, symboly – pracují s izolovanými modely, diskutují. Všechny poznatky si budují pozvolna a postupně a téměř nenápadně. Již v prvním ročníku se proto objevuje téma zlomků, symetrie, čtení tabulky a záznam do ní, číselná osa, současné plnění více podmínek najednou, úlohy s větším počtem řešení. V mysli dětí se propojují poznatky získané z práce s jednotlivými izolovanými modely, dochází k jejich zobecňování. Tento postup od reality k abstrakci se odráží i v jazyce procesu poznávání.
V tradiční matematice se nejprve zavede matematický pojem, vysvětlí se, jak se s ním pracuje a žák postupně nabývá zkušeností procvičováním typových úloh. Ve VOBS – vyučování orientovaném na budování schémat – dítě naopak získává zkušenosti experimentováním s konkrétními modely, diskutuje o nich se spolužáky prostřednictvím mateřského jazyka, tvoří si vlastní záznamy podle potřeby a postupně přebírá matematickou terminologii: Lze to ilustrovat například na budování představ o čísle nebo na tématu zlomků.
Mohlo by Vás také zajímat:
Doučování matematiky – co je cílem?
Matematika podle profesora Hejného
Matematika podle profesora Hejného: Dva významy slova prostředí
Matematika podle profesora Hejného: Přehled prostředí využívaných na prvním stupni
Matematika podle profesora Hejného: Porozumění číslu
Matematika podle profesora Hejného: Podrobnější náhled do šesti vybraných prostředí
Text byl převzat z publikace Člověka v tísni Dobrovolníkův průvodce doučováním v rodinách.
